Druhá Bradáčova sbírka (po "Mumraji živých nebožtíků") je thematicky rozdělena na několik částí. V první z nich - "Podél cesty roste plevel" - se autor vypořádává s domácí reakcí i lidmi, kteří mají především na zřeteli svůj vlastní prospěch a přenášejí starý způsob jednání v různých formách do nového prostředí. Druhá část, "Západ, krajina zaslíbená", obsahuje verše namířené proti západním podněcovatelům války. Hrdinou cyklu "Pan Dutohlava to nemá lehké" je z Dikobrazu známý reakční maloměšťák, jehož komentáře k různým událostem ukazují, jak tento typ lidí myslí a jedná vždy ve svém sobeckém zájmu, který se snaží zakrýt pokryteckými frázemi o svobodě a demokracii. Verši poslední části "A na konec trochu lyriky" básník satiricky neútočí, ale úsměvně vypráví o radostném životě nových lidí, o kráse českého domova.