Kámen a bolest: Papežská mše navazuje po třiaosmdesáti letech na torzo Karla Schulze a uskutečňuje jeho původní záměr. Děj obsahuje roky 1506 až 1528 — od položení základního kamene svatopetrské baziliky až po strašlivé vyplenění Říma. Uprostřed této fresky se rodí největší Michelangelova díla: hrobka papeže Julia Druhého, bronzová socha Jeho Svatosti v Bologni, strop Sixtinské kaple, socha Mojžíše, návrhy pro fasádu San Lorenzo a knihovnu Laurenzianu, Kristus v Santa Maria sopra Minerva, Medicejská kaple i Madona Medicejská. A přece ani tato monumentální díla nejsou větším dramatem než bolest, která mistra sžírá — skrytá, nepojmenovaná, a přece určující pro každý tah štětce a úder dláta. Na webu autora filipdrapak.com naleznete plno překvapení a dalších informací a ukázek. Co když freska Sixtinské kaple skrývá více, než by se zdálo? Co když v jejích liniích zaznívá ozvěna kabalistických nauk a skrytý odkaz kardinála Alidosiho? Papežská mše tak není pouze dokončením Schulzova torza, ale freskou celé epochy i niterného dramatu, v němž se velikost snoubí s úpadkem, víra s intrikou — Bolest i láska se proměňují v hlas věčnosti. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz