Pojednání vychází z marxistické these, podle níž zeměpisné prostředí sice ovlivňuje vývoj společnosti, jeho vliv však není rozhodující. Čím je společenská výroba primitivnější, tím větší je závislost společnosti na prostředí, a naopak. Na rozdíl od buržoasní sociologie, která jednostranně zkoumá jen působení prostředí na společnost, ukazuje autor, že jde o složitý dialektický proces, při němž neméně důležité je působení společnosti na prostředí. Ve všech společenských řádech až do kapitalismu podléhalo toto působení živelným zákonům. Teprve socialistická společnost zastavuje bezohledné využívání a porušování přírodních podmínek, odhaluje neomezené možnosti, jak využít vlastností zeměpisného prostředí a přetvořit je Zdroj anotace: Národní knihovna v Praze