Počet záznamů: 1
Filosofické drobty, aneb, Trocha filosofie
Kierkegaard, Søren Aabye, 1813-1855 - Autor
Vydání první - 129 stran ; 19 cm
ISBN 978-80-53002-10-3
Kolínská, Kateřina - Překladatel
19. století
pravda věčnost Bůh a člověk dánská filozofie křesťanská filozofie křesťanská teologie
pojednáníSignatura C 429.275 Umístění 111/129 - Metafyzika. Kosmologie. Filozofie přírody Unifikovaný název Philosophiske smuler. Česky Údaje o názvu Filosofické drobty, aneb, Trocha filosofie / Søren Kierkegaard ; z dánského originálu Philosophiske smuler, eller, En smule philosophi ... přeložila Kateřina Kolínská Část názvu Trocha filosofie Záhlaví-jméno Kierkegaard, Søren Aabye, 1813-1855 (Autor) Údaje o vydání Vydání první Nakladatel V Praze : Herrmann & synové, 2025 Fyz.popis 129 stran ; 19 cm ISBN 978-80-53002-10-3 Číslo nár. bibl. cnb003695739 Dal.odpovědnost Kolínská, Kateřina (Překladatel)
Předmět.hesla 19. století * pravda - filozofické aspekty * věčnost - filozofické aspekty * Bůh a člověk - filozofické aspekty * dánská filozofie - 19. století * křesťanská filozofie - Dánsko - 19. století * křesťanská teologie - Dánsko - 19. století Forma, žánr pojednání Konspekt 11 - Metafyzika MDT 111.83 , 115 , 27-187.2 , 27-184 , 101 , 14(489) , 14:27 , 27-1 , (489) , (049) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Ve volném výběru 111/129 - Metafyzika. Kosmologie. Filozofie přírody Druh dok. KNIHY Filosofické drobty patří ke Kierkegaardovým nejvýznamnějším dílům, mimo jiné i proto, že obsahují většinu základních pojmů jeho myšlení. Fiktivním autorem textu je Johannes Climacus a jeho úvahy se točí kolem otázky poznání věčné (tedy ne historické) pravdy. Své pojednání nazývá myšlenkovým projektem neboli experimentem. Ten spočívá v rozvinutí úvah, jak jinak by mohlo probíhat poznání věčné pravdy než prostřednictvím sókratovského tázání. K závěru, že alternativou je křesťanská víra, se Climacus dopracuje až po vyloučení možnosti, že by analyzovaný hypotetický způsob poznání mohl být metodou filosofickou nebo historickou. Autor křesťanství přímo neobhajuje, volbu mezi sókratovskou a křesťanskou alternativou nechává na čtenáři. Přitom ukazuje, že důsledný myslitel nemůže dojít ke třetí, hegelovské alternativě, která tehdy v dánské filosofii i teologii převládala a vycházela z předpokladu, že věčná pravda prodělává historický vývoj a že tento vývoj lze postupně rozumově poznat. Zdroj anotace: Web obalkyknih.czNačítání…
Počet záznamů: 1