Historií mikrobiologie vleče se spor o otázku původu a stálosti bakteriálních druhů. Jejich proměnlivosti jsou věnovány obě přednášky. Ukazují, jak mičurinské učení otevřelo nové perspektivy pro studium života mikroorganismů a také pro využití jejich činnosti v lékařství, zvěrolékařství, zemědělské a technické mikrobiologii. V 1. přednášce autor prokazuje, že změny dědičnosti mikroorganismů mohou vést k vytváření nových (užitečných) druhů, ovšem v hranicích vývojových směrů, daných histor. procesem evoluce. Druhá přednáška týká se vzniku filtrovatelných forem mnohých mikrobů a jejich vývoje v pův. bakteriální buňky. M. polemisuje zde hlavně s výklady sov. badatele G.M. Boš'jana, podle něhož infekce a imunita nejsou aktivním bojem organismu s parasitem, který do něho vnikl, nýbrž jen bojem "filtrovatelných forem s jejich vlastními 'rodiči' - viditelnými mikroby". M. vytýká tomuto pojetí opomíjení nerozlučné jednoty živého organismu s životními podmínkami a protipavlovovské přehlížení úlohy makroorganismu. Zdroj anotace: Národní knihovna v Praze