Francouzka Colette přišla do tábora Auschwitz-Birkenau s rodiči a dvěma sestrami, avšak přežila jediná z celé rodiny díky své kráse. Pracuje v tzv. střižně, kde pod dozorem probírá šatstvo po mrtvých a hledá v něm ukryté peníze a šperky. Pouze milostný vztah se spoluvězněm Vili Feldem, kradmá setkání a vzájemné rozhovory jí pomáhají přežít, vydržet ponižování a týrání německého komandanta, užívat drobných výhod, neztrácet nad sebou kontrolu, nevzdávat to. Blíží se však konec války, Němci se chystají tábor likvidovat a tak ani devatenáctiletá růže z Jericha neujde krutému osudu. Všechny autorovy romány jsou jeho nepřetržitou výpovědí na podkladu osobních prožitků z ghetta a koncentračních táborů, výpovědí o strašném lidském ponížení, o pošlapaných snech, o všudypřítomné, byť marné naději. I tento příběh je takový: kultivovaný, sugestivní, varující. Svědectví napsané mistrovsky, zdánlivě bez emocí, o to víc účinnější. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze