Základní dílo rakouského psychologa (dlouho žijícího v USA) pojednává o logoterapii jako stěžejní psychoterapeutické metodě.Kniha, kterou autor napsal již ve 30. letech 20. stol. V úvodní kapitole vysvětluje rozdíl mezi psychoterapií a logoterapií jako metodou, která překonává psychologismus a na základě existenciální analýzy ozřejmuje pacientovi smysl jeho života (a tím i řešení problémů). Z tohoto úhlu pohledu pak v dalších kapitolách rozebírá kategorie hodnot; v této souvislosti probírá i smysl smrti, sebevraždu, eutanázii a otázky etické: svobodu, odpovědnost, pospolitost, utrpení, lásku, sexualitu a erotiku. Závěrečná kapitola pak předkládá zásady lékařské péče o duši, autor deklaruje nutnost rehumanizace medicíny: každý lékař má pomoci pacientovi neutralizovat pocit bezesmyslnosti vlastního života a dát mu novou naději. Zdroj anotace: NK ČR