Autobiografické vzpomínky ruské šlechtičny, žijící v emigraci, především na dobu na počátku dvacátých let minulého století, kdy podnikla riskantní dočasný návrat do vlasti. Kniha přináší autorčino autentické svědectví o tom, jak v roce 1919 opustila sovětské Rusko, ale vzápětí se tam nebezpečnou cestou vrátila pro svého uvězněného manžela. Líčí složité peripetie spojené s návratem do vlasti, dočasný pobyt v zemi zmítané porevolučním chaosem a občanskou válkou, snahu o záchranu muže, běžný každodenní život obyvatel "Sovdepie" (jak byl sovětský stát emigranty sarkasticky označován) i nálady ruské emigrace. Před čtenářem se odvíjí dobrodružství autorčina vnitřního odhodlání, její niterný boj s objektivní nepřízní osudu. Osobní příběh je rámován mozaikou cizích osudů, mrazivými obrazy viděného. Je zde načrtnuta podoba společnosti, v níž bylo možné takřka cokoli. Schopnost autorčina nadhledu a sebeironie spolu s jejím neobyčejným hrdinstvím z knihy činí poutavé čtení. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU