Sbírka básníka Prahy Víta Janoty, s výtvarným doprovodem Miloslava Mouchy.V básnické skladbě Víta Janoty se v prudkém tempu míhají kulisy velkého sálu pražské Lucerny, které zároveň personifikují pochybnosti člověka o jeho životním odhodlání, o jeho cestě mládím, kdy kráčel "s hlavou hrdě vztyčenou" vstříc iluzím a planým nadějím. Janota dokonale vystihuje vnitřní rozpolcenost, kdy přijímá "beztvaré našedlé průměrnosti" a uvědomuje si i určitou pozlátkovou faleš, dýchající z těžkých plyšových závěsů a vytvářející jakousi temnotu, která se "usazovala v záhybech lidských duší". Snad až s dvacetiletým odstupem času, kdy se opět odváží vstoupit do tohoto prostředí "na vratkou palubu zapomenutých příběhů", dokáže porozumět proměnám doby, tomu, co ho formovalo a k čemu dospěl, mezi jiným i k poznání, že žádná velká stavba, žádné dílo podřízené "struktuře i řádu" není mnohdy totožné s tím, co se uvnitř něho odehrává. Zdroj anotace: NK ČR