Výbor z veršů nalezených v literární pozůstalosti české lékařky a básnířky Blanky Rýdlové (1935-2011).Podle datací jednotlivých básní lze usoudit, že nejaktivnější tvůrčí období Blanky Rýdlové je zasazeno do šedesátých a sedmdesátých let. Verše se pro autorku staly platformou, která jí umožnila vyjádřit v křehkých konstrukcích své pocity a nálady. S pokorou a jakousi tichou skromností vzpomíná na svého otce, na podmanivou atmosféru v krkonošských Janských Lázních, vůni jiřin a akátů nebo naopak sychravost podzimních dnů. Podobně jako toto místo zaujímají v básnířčině tvorbě výsadní postavení i západočeské Blovice, Plzeň či Karlovy Vary. Tady všude se tříbila její něha se schopností jednoduchými tahy vykreslit poetickou podobu myšlenek, rámujících záchvěvy a prožitky života. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze