Thomas Ritter předkládá poznatky klasické drezury tak, aby je pochopil a využil moderní jezdec. Nejcennější je technická část knihy popisující, jak na základě biomechaniky funguje síť pomůcek a jejich koordinace. Bonusem výpravné publikace jsou nádherné kresby od Maria Mähler. Zatímco pod jedním jezdcem kůň okamžitě tančí, pod jiným se sotva pohne dopředu. Ten první totiž koně vede v souladu s biomechanikou koně. Dříve se termín biomechanika v jezdectví nepoužíval, přesto se s obdivem obracíme k umění starých mistrů. Dr. Ritter svou knihou staví most mezi klasickým jezdeckým uměním a moderní dobou. To, co dříve ve smyslu klasického korektního ježdění fungovalo, Ritter interpretuje pro současného jezdce, který chce vědět do větší hloubky, proč, jak a kdy výcvik koně pokračuje hladce nebo ne. Zajímavý je souhrn přístupů dávných trenérů klasické drezury, ale nejcennější je víceméně technická část knihy popisující, jak na základě biomechaniky funguje síť pomůcek a jejich koordinace. Mnozí si pak možná díky „aha – efektům“ uvědomí, proč jejich kůň nejde dopředu, je křivý, táhne, pomůcky nejsou průchozí apod. Biomechanika je neúprosná, ale jejím pochopením snáze dojdeme i k odstranění blokád. Klasická drezura v mantinelech biomechaniky je vysoce komplexní záležitost, ale Dr. Ritter je v tomto ohledu vynikající didaktik. Vede čtenáře po malých schůdcích až k vrcholu, kde to na první pohled vypadá příliš technicky a složitě, ale pokud projdeme knihou od začátku, je to ve skutečnosti velmi srozumitelné a logické. Samozřejmě nelze přečíst knihu a umět klasickou drezuru, korektně jezdit a neblokovat koně. Každý potřebuje svého člověka na zemi, který ho povede, nicméně díky knize má jezdec systém „v hlavě“ a jeho kůň jistě ocení, když po něm nebude chtít něco, co není v daném okamžiku v jeho možnostech. Bonusem výpravné publikace jsou nádherné kresby od Maria Mähler. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz