Je jen málo latinskoamerických básníků, jejichž jméno je Čechům tak známé jako jméno chilského básníka Pabla Nerudy.Přes množství překladů došlo ke značnému zkreslení jeho obrazu a nepochopení jeho skutečného básnického záměru, což mohlo být způsobeno tendenčním výběrem knih a instrumentalizací jeho díla během poválečného uspořádání světa. Přitom je jeho poezie neuvěřitelně hluboká a pestrá, jak píše: „Začnete pomalu umírat, pokud se stanete otrokem svých zvyků, kráčejíce každý den po stejné cestě... Pokud nezměníte svůj stereotyp, pokud nenosíte jiné barvy nebo nemluvíte s těmi, které neznáte. Začnete pomalu umírat, pokud se budete vyhýbat vášni a jejím turbulentním emocím, těm, které způsobí, že se vaše oči budou lesknout a vaše srdce bít rychleji." Zdroj anotace: Národní knihovna v Praze