Druhé sólové album v Berlíně usazeného saxofonisty Joe Kučery. Na hudební scénu vstoupil již v roce 1968, když se stal členem dechové sekce skupiny Framus Five a podílel se na prvních nahrávkách Michala Prokopa. Záhy poté (1969) emigroval do Německa. Prošel hraním v muzikálu Hair, na začátku 70. let působil v Londýně, poté se přemístil zpět do Berlína, kde žije a na tamní jazzové scéně působí aktivně dodnes. Duch nové desky je poznamenán covidem. Do té se totiž promítly odchody Kučerových muzikantských přátel (Ralph Billman, John Vaughan, Ramesh Weeratunga), jejichž smrtí přervaný tvůrčí vklad dodává albu další rozměr. Vedle lídrovy saxofonové hry a civilního, typicky muzikantského zpěvu převážně v češtině, zaujme výtečná berlínská zpěvačka Simone Reifegerste. Album je laděné nostalgicky, žánrově pak šansonově, nabluesověle a najazzle písničkářsky. A je příjemně poslouchatelné. Z devíti skladeb (převážně autorských), v nichž se střídají tři sestavy, jsou tři instrumentálky. V nich s Kučerou hrají argentinský pianista Carly Quiroz a dva berlínští Italové, kontrabasista Carmelo Leotta a bubeník Andrea Marceli. „Another Idea“ je šťavnatá easy-listening jazzůvka se sopránkou, „Alenka“ (věnovaná Kučerově sestře, známé grafičce) je sycena hutnou rytmikou a znamenitými sóly tenora, piana a kontrabasu, bossa novou ochucená kompozice „Song For Bill“ je věnována Ralphu Billu Billmannovi, se kterým Kučera hrál v Berlíně tři desítky let; vedle lídra se sopránkou se zde vyznamená opět kontrabasista. A pak už kralují písně