Psychologický román vypráví o historii velké lásky ústy starého muže, který u lůžka těžce nemocné manželky vzpomíná na společně prožitá léta. Starý muž v ústavu pro dlouhodobě nemocné sedí každý večer u lůžka manželky, trpící Alzheimerovou chorobou, a vzpomíná na čtyřicet let společného života. Vrací se do třicátých let, kdy se seznámil s půvabnou dívkou, s níž plánoval budoucí společný život. Dvojice se díky dívčiným rodičům rozdělila, hrdina však na ni nezapomněl. Po válce se vrátil domů a žil na své farmě smířený s tím, že svou lásku už nikdy neuvidí. Po čtrnácti letech mlčení se dívka, mající těsně před svatbou, vrací a oba po několika společně prožitých dnech zjistí, že jejich city neztratily nic z dávné intenzity. Dívka po těžkém rozhodování nakonec opouští snoubence a rozhodne se žít po boku milovaného muže. Prožijí pak čtyřicet let spokojeného života. Po manželčině onemocnění její muž doufá, že zmírní ženinu dezorientaci tím, že do jejího vyhasínajícího vědomí vnese svou velkou nesobeckou lásku. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze