Stati o zelených mužích (figurální motiv obvykle nacházející se na kostelech, fasádách i arkýřích domů atd.), kteří jsou zde představováni jako jednota lidského světa a přírody. Proto je tak důležité pokoušet se jim porozumět.Úvodní stať "Na cestách zelených mužů" od Václava Cílka obsahuje originální a podnětný text o figurální výzdobě formou tzv. zelených mužů v kostelech, fasádách i arkýřích domů apod. Autor o nich říká, že "chrání před zlem, zobrazují síly přírody i moc zla, jsou hříčkami opilecké hravosti, jež v sobě nese semeno pravdy, jsou učebnicí zasvěcenců pohledu ..." Popisuje je následovně: "Jeho chrakteristickým vyobrazením je tvář částečně zahalená listím. Z jejích úst vyrůstají větvičky, často porostlé žaludy, které ukazují, že listy jsou slova Zeleného muže." Stať obsahuje základní typy těchto mužů a je uzavřena seznamem míst, kde se čtenář může s těmito muži potkat osobně. Michaela Ottová ve svém textu klade důraz při interpretaci zobrazení zelených mužů na konkrétní kulturní a umělecký kontext. Pozornost proto věnuje např. utrakvistickému kostelu sv. Barbory v Kutné Hoře. Zdroj anotace: NKP