Počet záznamů: 1  

Povídky ke kávě

  1. Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    kniha


     Hrabáková, Hana, 1962- - Autor
    Vydání první - 77 stran ; 19 cm
    ISBN 978-80-7656-076-5
    Mea culpa ;
     Hrabáková, Hana, 1962-
    20.-21. století
     učitelky mateřských škol
     české povídky  autobiografické povídky
    Údaje o názvuPovídky ke kávě. IX., Jak přežít střední věk / Hana Hrabáková
    Část názvuJak přežít střední věk
    Záhlaví-jméno Hrabáková, Hana, 1962- (Autor)
    Údaje o vydáníVydání první
    Nakladatel[Beroun] : Machart, 2023
    Fyz.popis77 stran ; 19 cm
    ISBN978-80-7656-076-5
    Číslo nár. bibl.cnb003556311
    Edice Mea culpa
    PoznámkyK DISPOZICI POUZE V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ
    Předmět.hesla Hrabáková, Hana, 1962- * 20.-21. století * učitelky mateřských škol - Česko - 20.-21. století
    Forma, žánr české povídky * autobiografické povídky
    Konspekt821.162.3-3 - Česká próza
    929 - Biografie
    MDT 821.162.3-32 , 373.2.011.3-055.2 , 929 , (437.3) , (0:82-322.6)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.KNIHY
    Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již osm dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul aktuální povídkové knihy „Jak přežít střední věk“ napovídá, že děj jednotlivých příběhů se bude točit okolo zádrhelů a škobrtanců s vážnými i méně vážnými důsledky, které se mohou dostavit, když nedobrovolně překročíme hranici dělící „mládí“ od „stáří“ a pokoušíme se srovnat s novou a definitivní životní perspektivou… Nutno dodat, že vzpomínky opět hýří humorem, nadsázkou a ironií. Hana Hrabáková dobře ví, o čem píše - vždyť jen literárně vypointovala to, co čtenářky a čtenáři také zažívali a na co s jistou dávkou shovívavé nostalgie vzpomínají i dnes. Ukázka: Vzpomněla jsem si na oslavu svých čtyřicátin, kdy jsem si opravdu připadala jako ani kočka ani pes, mládí v tahu, dítě dospělé, manžel stále stejný, žádné vyhlídky, prostě stará - a nevěděla jsem, co se sebou. „Tak kočičko,“ přerušila tok mých myšlenek Bohunka: „To já jsem právě teď ve středním věku a na stáří si ještě počkám!“ „Vždyť už máš vyměřený důchod,“ upozornila jsem ji. „Ten s tím nemá vůbec nic společného,“ odbyla mě ségra a vylíčila mi, že se cítí mladá, akorát že si nic nepamatuje a nic nemůže najít… Nakonec jsme se shodly, že my dvě jsme stále ve středním věku. Už pěkně dlouho... Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.