Modroznebesnášeč

Hayekovy verše, rozprostřené do dvou oddílů, reflektují názory intelektuálně založeného člověka, pohybujícího se uprostřed neustálého neklidu. Není to sice zmatek a chaos, nicméně přesto je autorův lyrický hrdina přesvědčen, že nastává ta pravá chvíle pro upevnění názorové pozice, v níž by definoval svoje poznání i místo ve světě. Na staré cesty se nevejdeme, tvrdí Hayek v názvu jedné z částí tohoto cyklu. I proto v celé sbírce objevuje naléhavá snaha nalézt porozumění a sounáležitost v naději, že lidstvo přece jen nalezne nové stezky, na nichž se bude hovořit srozumitelnou řečí, v níž se propojí na pomyslném soutoku nejrůznějších řek všechna písmena a budou pro všechny, vždycky a všude. Tato modroznebesnášečská představa je však vzápětí přebita autorovými pochybnostmi, neboť dnešní svět přece jen spíše připomíná plavbu k lhostejným přístavům, v nichž v drtivé většině vládne faleš a přetvářka. Dokumentuje to ostatně i tento verš: Na povrchu pravda, láska, spravedlnost / uvnitř vášeň, strach, chtivost. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz