Eseje, vzniklé v posledním půlstoletí, vybral do tohoto souboru sám autor. Obsahují věčné téma umělce přeživšího holocaust: pokus vydat věrohodné svědectví o hrůzách válečných koncentračních táborů a nikdy nekončící snahu vyslovit to, co nesmí upadnout v zapomnění. Texty jsou doprovázeny barevnými snímky Petry Růžičkové, která fotografovala autora v prostředí bývalého terezínského ghetta, čímž zvýraznila atmosféru a zvýšila účinnost jeho publikace. Ve svých úvahách o zlu a mravnosti, o krutosti a naději sděluje Arnošt Lustig čtenářům svou pravdu, viděnou prizmatem osobního prožitku. Zaujme a strhne silou autentičnosti i vytříbeností jazyka. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz