"Gogolova tvůrčí a literárně kritická činnost byla nerozlučně spjata s bojem za lidovost a realismus, jež mohly být jedinou spolehlivou zárukou tvůrčí samostatnosti, s bojem za osvobození ruské literatury od přežitků napodobování cizích vzorů. Gogolovy názory na úkoly literatury ... přispívaly značnou měrou k vybudování základů ruské realistické estetiky." (Z úvodu.) Gogol pečoval o rozvoj jazyka, sbíral prostonárodní poesii, usiloval o prostotu a životnost literatury. Sborník přináší vedle výběru z bohaté korespondence jeho soudy o divadle a o recitaci, několikastránkový náčrtek poetiky a různé úvahy, na př. o podstatě a osobitosti ruské literatury, o jejím budoucím světovém významu, o poslání spisovatele atd. Významné jsou uveřejněné doklady o jeho vztazích k jiným spisovatelům, zejména k Puškinovi a k Bělinskému. Zdroj anotace: NKP