Pravděpodobně nejznámější, takřka kultovní, Váchalovo dílo je možná zbytečné představovat. V knize dokončené roku 1924 složil Josef Váchal hold lidovému čtení 19. století – krvavému románu, „krváku“. Tohoto brakového žánru, jehož charakteristickými rysy byla prostoduchá srozumitelnost, romantika a dobrodružný děj, byl Váchal velkým znalcem, sběratelem a obdivovatelem. Ději předchází studie o historii a významu krvavého románu. Samotný děj je rozvinut do takřka nezvladatelného množství linií. Typické vlastnosti krváků jsou zde tak dohnány do extrému, čímž se dílo vlastně stává jejich velmi humornou parodií. V postavách Krvavého románu Váchal mimo jiné karikuje mnoho svých přátel (což bylo dokonce příčinou roztržky s J. Portmanem) a sám mezi ně vstupuje ve více podobách (zejm. jako dřevorytec Paseka). To vše je doprovázeno množstvím jednoduchých expresivních dřevorytů. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU