První z povídek ("Na vejminku"), řeší problémy vesnických výměnkářů i nemanželských dětí, je ostrým odsouzením sobectví, lakoty a ziskuchtivosti sedláků i vyzdvižením prostého hrdinství lidí chudých (krásná postava hrobníka Bartoše, ujímajícího se osiřelého dítěte). - I druhá povídka ("Jiřík"), je protestem proti majetku, protestem proti tomu, že bohatství či chudoba rozhodují o ceně člověka, o ceně nevěst a ženichů a stávají se příčinou životních tragedií. - Poslední povídka ("Poldík Rumař") z prostředí pražského je Hálkovým největším přiznáním k pracujícímu člověku; o Poldíkovi, který pod otrhaným zevnějškem a drsnou slupkou skrývá ušlechtilé a mravně čisté srdce, napsal sám Hálek kritiku, která je zároveň jeho credem: " ... nechť se vaši rekové na parketách dodeklamují nevím jak daleko do uznání vašeho - Poldík rumař může se vedle každého postaviti směle a i s těmi nejpřednějšími stojí na rovni." Zdroj anotace: NKP