Již šestá sbírka básnířky publikující pod dvěma jmény Světlíková/Stehlíková.Básnická sbírka pražské autorky je podobně jako předcházející "Slovo za slovem" z roku 2016 složena ze dvou částí: Jitrocel a Jmelí. Výrazná poetická linka se tentokrát nejdříve projevuje zobrazením léčivé byliny, která možná dokáže zahojit staré rány, je však bezmocná proti životním ztrátám, proudu času, v němž "tě už nespasí žádné příště", ale naopak tě očekává jen úděl vzpomínek a rozpomínání. Bolestné verše, vyrovnávající se s konečností, se sny "o tom jak jsme se vznášeli a chtěli jen ke slunci", dosahují v druhé části až tísnivého existenciálního znepokojení. Snad i proto, že do hry symbolicky vstupuje keř opředený mýty, pověrami a legendami. Je tady ale také vedle vzdoru i alespoň částečné smíření s osudem, v němž "čas klame jen ryze lidsky" a nade vším zní nesmělé přesvědčení, že i pod lavinou člověk může dosáhnout znovuzrození. Zdroj anotace: NKP