Klasický spis anglického duchovního a esejisty 17. století zkoumá různorodé podoby lidského smutku.Podrobná analýza jednotlivých souvislostí melancholie člověka na základě řady antických myšlenkových koncepcí dochází k osobitým závěrům. V okamžiku, kdy se melancholie stává základní dispozicí člověka, odráží se v něm svět, který ztratil svůj pevný řád, lidský život se ocitá na samé hranici nevyléčitelné choroby a melancholie prorůstá svět. Melancholie tudíž není pouhým stavem duše, ale i celého společenského uspořádání. Šíří se však dále, mimo svět lidské bytosti, rodí se skutečný "melancholický svět"... Zdroj anotace: NKP