Realista Rais se pokouší v tomto obraze bojovat proti staré tradici a jednoznačnému soudu vesnice, která je přesvědčena, že sirotek je vždy nebohé dítě a druhá matka musí být macecha. Malého Josífka se ujala po smrti matčině jeho babička, ale jakmile se dověděla, že zeť má "známost", švadlenu Pavlu, odmítne o dítě se starat a pošle je v otrhaných šatečkách k "nehodnému" tátovi. Klikar, mistr z přádelny, se ovšem nemůže sám o dítě starat, ale chlapec nezůstane stejně osamělý: ujme se ho Klikarova nevěsta, která pečuje o dítě s láskou jako vlastní matka. I po sňatku se nezmění ve svém jednání vůči chlapci a zmaří všechny soudy a úvahy předvídavých sousedů. Zdroj anotace: NKP