Autor nechce udělat z Prahy mrtvé muzeum, ale jde mu o to uhájit živému městu jakožto celku jeho odvěký individuální ráz, jenž je podmíněn polohou a rozlohou Prahy i historickým vývojem stejně tak jako její architekturou. Odmítá demagogicky aplikovaná hesla, která oprávněných požadavků moderní hygieny a vyhovující komunikace zneužívají k legimitování nejnásilnějších zásahů do městského organismu. Zároveň varuje před mrháním penězi na okázalé opravy několika málo vybraných památek, jež mělo zakrýt skutečný stav věci a na něž se doplácelo o to většími ztrátami a rozrušením autentického prostředí jinde. - Mohutná studentská schůze na podporu zachování staré Prahy uspořádaná na universitní půdě v Karolinu 27. listopadu 1898 byla svolána na základě plamenně vzletné výzvy Viléma Mrštíka k studentstvu otištěné v Lumíru 20. října 1898. Kromě Chytilovy přednášky byly přečteny pozdravné listy spisovatelů Ignáta Herrmanna, Svatopluka Čecha a dalších osobností, které se nemohly dostavit osobně, očekávaným hostem byl i tehdejší primátor dr. J. Podlipný. Závěrem schůze bylo přečteno provolání k českému lidu, zvolena tříčlenná deputace, jež měla přednést požadavky a stížnosti ochránců staré Prahy na Staroměstské radnici a 12 členný komitét pro práci a porady týkající se akce pro starou Prahu.