Nejdříve byly Lolkovy vtipné kresbičky. Ležely v redakční zásuvce Lidových novin a soudničkář Těsnohlídek dostal za úkol něco k nim napsat. Tak vznikaly příhody liščího mláděte, vyrůstajícího zprvu v blahobytu a bezstarostnosti myslivny, kde se mu dostalo lidského vychování a poznání, že lidé jsou jen o něco hloupější než lišky; mládě pak dalo přednost svobodnému životu lesa a do myslivny se vracelo jen za taškářstvím. - Z každého řádku dýchá autorova láska k přírodě a zdravý lidový humor projevující se jak v postavě Bystroušky a ostatních zvířátek, tak i v postavách lidí, zvláště povedené trojice kamarádů z mokré čtvrti, revírníka Bartoše, učitele a faráře. Knížka je vyvrcholením realistické tvorby Těsnolídkovy a její pohoda je zdůrazněna s básnickým účinem užívaným moravským dialektem. Osudy Bystrouščiny zhudebnil v národní opeře Leoš Janáček. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně