Rozmarné léto vyšlo po prvé v r. 1926 ve Fromkově edici Odeon s kresbami Josefa Čapka. Je to humoristická povídka naplněná letní pohodou, v níž Vančura rozehrál své umění vtipného a neotřelého slova s neobvyklými básnickými příměry a obrazy. S jemnou ironií a shovívavým úsměvem kreslí obrázek bezstarostně dřímajícího městečka, vzrušeného příjezdem potulného kouzelníka a jeho krásné partnerky. Jejich vpád do maloměstské nudy způsobí malé rozklížení vztahů mezi hrdiny povídky: kanovníkem jehož modlitební knihou je Ovidiovo dílo Ars amandi, toporně důstojným majorem, jadrným plavčíkem Důrou a jeho svárlivou, ale romanticky založenou manželkou Kateřinou. Kniha je příznačná pro období Vančurova hledání uměleckého tvaru, které charakterisoval Bedřich Václavek slovy: "těžiště tvorby Vančurovy se přesunuje s děje, s komposice na řeč." Zdroj anotace: NKP