Kniha přibližuje, jak rozumět smyslu stvořeného bytí v kontextu dárce Boha Otce, Syna i Ducha svatého či to, jak se mění porozumění skutečnosti, jejímž smyslem je trinitární sebedarování.K těmto a dalším otázkám přistupuje autor v návaznosti na celé dílo Klause Hemmerleho z christologické perspektivy. Autor proto nejprve prozkoumává různé historické podoby vztahu christologie a metafyziky. Na jejich pozadí identifikuje specifický význam díla Klause Hemmerleho, přičemž zdůrazňuje souvislost s Hemmerleho křesťanským životem, působením a službou. Systematické rozkrytí christologického základu trinitární ontologie Klause Hemmerleho pak poukazuje ke křesťanské metafyzice jako metafyzice utrpení a lásky, která se otevírá v horizontu bytí vymezeném na jedné straně propastným "proč" veškerého utrpení, na druhé straně propastnou a do krajnosti jdoucí láskou, která toto utrpení bere na sebe. Zdroj anotace: NKP