"Na rozdíl od ruralistických spisovatelů, kteří oslavovali selskou tradici, Jaroslav Kratochvíl ji soudí. Ne větami, ale osudovými příběhy kolem mistrně zachycených postav, které při vší své živoucí osobitostimělyobecnouplatnostza špatných starých časů [kniha byla psána v r. 1912-13]. Chalupníci, kterým je chalupa nad osudy vlastních dětí, kvetoucí děvče, které násilník ujařmí jako tažné zvíře, opilý čeledín, který se nemůže dovolatvýplaty ajejžnakonecubije pán, tichá tragika výměnkářů a třídní přehrady už mezi dětmi na vsi - o tom všem vypravuje Kratochvíl beze slova komentáře, plynule, samozřejmě a přece z toho vychází zdrcující kritika tehdejšíhospolečenskéhořádu.Ovzdušíkomunistického adventu obklopuje Kratochvílovu starou knížku a proto je nám tak drahá, jako jméno jejího nezapomenutelného autora." (M. Pujmanová) Zdroj anotace: Národní knihovna České Republiky