Druhy svazek "Kritik" obsahuje stati, jimiž Zdeněk Nejedlý komentoval v Rudém právu kulturní a především hudební život v letech 1923-1935. Jako zasvěcený hudební znalec vítá úspěchy našich i cizích hudebních skladatelů i vykonných umělců, soustavnými a hlubokými rozbory seznamuje českou veřejnost s nejvýznačnějšími českými hudebními díly, zejména se skladbami Fibichovými, jež byly souborně provozovány v skladatelově jubilejním roce 1925, zmiňuje se o všech pozoruhodných hudebních událostech a neváhá upozornit ani na díla a výkony špatné a na scestné tendence moderní hudby, aby tak tříbil estetický cit českého obecenstva a řídil jeho orientaci v složitých kulturních poměrech první republiky. Nikdy při tom neztrácí se zřetele politický účin svých referátů, ať již usvědčuje bývalého primátora Baxu z nekulturnosti a zaujaté omezenosti, nebo odhaluje pletichy agrárníků, kteří usilovali o politický diktát nad Národním divadlem, takže jeho kritiky jsou vpravdě "žurnalistickými ofensivami pod čarou, podkopávajícími často nepřátelskou posici přímo u kořene", jak je sám nazval v uvádějícím článku v Rudém právu z 2. října 1923. Zdroj anotace: NKP