Kniha rozvíjí teorii vzdělávání přizpůsobenou potřebám těch, kdo jsou v kapitalistické společnosti znevýhodnění a marginalizovaní. Kniha kombinuje pedagogickou a politickou filozofii, nabízí analýzu útlaku a teorii osvobození.Freire se domnívá, že tradiční vzdělávání slouží k udržení sociálního, politického a ekonomického statusu quo, ze kterého těží úzká skupina lidí u moci. K překonání útlaku, který je pro vykořisťovatelskou společnost endemický, je třeba přetvořit vzdělávání tak, aby inspirovalo a umožnilo utlačovaným bojovat za osvobození. Nový styl vzdělávání se zaměřuje na zvyšování kritického vědomí, dialog a spolupráci mezi vyučujícím a studujícím ve snaze dosáhnout větší humanizace. Podle Freireho je vzdělávání vždy politické a funguje buď k zachování společenského řádu, nebo k jeho transformaci. Teorie vzdělávání a revoluční akce, které nabízí Freire, jsou určeny publiku, které se angažuje v boji za osvobození od útlaku. Freire se tomuto boji sám věnoval, kdy vyučoval brazilské a chilské rolníky a dělníky. Zdroj anotace: NK ČR