Působivý román francouzské autorky židovsko-ukrajinského původu reflektuje zkušenost ztráty domova a konce jedné éry.V nepříliš rozsáhlém, čechovovsky laděném románu autorka vykresluje úpadek ruské rodiny, které se ve vřavě revoluce zhroutí svět. Karinovi prchají před bolševiky do Francie a v rodinném sídle ponechají jen věrnou chůvu Taťánu. Nakonec i ona v jejich stopách opouští domov, který bolševický režim zničil. Némirovsky vypráví bez přehnaného patosu příběh o lidech, kteří zažívají konec jedné éry a bolest ze ztráty domova i těch, které tolik milovali. Chůva, žena z dávných dob, je ochránkyní vzpomínek na Rusko, které v emigraci slábnou a rozpouští se ve starostech o živobytí. S její smrtí odchází i starý svět. Ačkoliv se z hrdinů ve chvílích beznaděje stávají malátné a unavené "podzimní mouchy, které [...] vyčerpaně a podrážděně poletují, narážejí do oken a táhnou za sebou polomrtvá křídla", nakonec i oni docházejí k trpkému smíření s novou každodenností. Zdroj anotace: NKP