Neruda se nestal nikdy jen oslavovatelem malostranských krás, malostranské podřímlé idyly, zapadlé mimo vír ruchu soudobého života. Vycházel sice z vnějšího vzhledu města a jeho obyvatelů, charakteristické prvky malostranského ovzduší dodávaly jeho postavám typickou určitost, ale tento zevnějšek nebyl vlastním cílem jeho uměleckých obrazů. Nešlo mu nikdy o zevnějšek, ale šlo mu vždy o podstatu věci. Pracoval podle slov Václavových v Týdnu v tichém domě: "Budu psát moderně, totiž pravdivě, brát osoby ze života, život v nahotě jeho líčit, přímo řeknu, co myslím a co cítím." (Doslov) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR