Podkladem románu, který byl napsán téměř před sto lety, je skutečná událost: Žena venkovského lékaře a matka dítěte podvádí svého manžela a skončí sebevraždou. U Flauberta je z tohoto námětu příběh provinciální manželky, žijící ve všendím maloměšťáckém prostředí, ve všedním manželství a stejně všedních milostných dobrodružstvích. Ta jsou však hrdinkou vyzdvihována do sféry jakési romantické jedinečnosti a přivodí její morální a životní zhroucení, Flaubertova ironie postihuje rozpor mezi hrdinčinými romantickými city a banálními fakty milostného života a ostře kreslí typy prostředí, jež se stejně jako paní Bovaryová staly literárními typy: volnomyšlenkářského polovzdělance lékárníka Homaise, napůl směšného, napůl politováníhodného manžela - lékaře Bovaryho, lichvářského kořistníka Lheureuxe. Takto je román i obrazem maloměšťáckých typů poloviny 19. stol. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR