Dosud jsme nevěděli o posledních dnech Julia Fučíka nic. Gardovému kapitánu J. Reznikovi, který sloužil ve skupině okupač. vojsk v Něm., se podařilo objevit důl. dokumenty, osvětlující F. pobyt v berlín. žalářích, inscenaci "soudu" nad ním a jeho popravu. Před "soudem" nestál F. jako obžalovaný, ale jako žalobce. Vynutil si, aby i poslední jeho slova byla protokolována. Zní: "Váš rozsudek mi bude nyní přečten, Vím, zní - smrt člověku! Můj rozsudek nad vámi je již dávno vynesen. V něm je krví všech čestných lidí světa napsáno: Smrt fašismu! Smrt kapitalist. otroctví! Život člověku! Budoucnost komunismu!" Ačkoli obvykle očekávali odsouzení v Plötzensee na popravu nejméně sto dní, v případě F. rozhodl stát. tajemník dr Rotheberger: Právo na milost odsouzeného Jul. Fučíka neuplatňovat a rozsudek provést ihned." Když F. vedli na popravu, zpíval Internacionálu. Esesáci mu zacpali ústa, ale vězni třetího bloku F. uslyšeli a přidali se k prolet. hymně. Fašisté se báli F. i po jeho smrti. Jeho tělo nebylo vydáno příbuzným. "Avšak fašisté nemohli vzít čs. lidu jeho hrdinného syna. Kdo umírá za myšlenku komunismu, ten na věky zůstává v myšlenkách svého lidu, ten zůstává nesmrtelný!" Zdroj anotace: Národní knihovna ČR