Básně Vratislava Effenbergera na první pohled působí jako texty, ve kterých je s imaginací nakládáno jiným způsobem, než jak je to u surrealistického básníka obvyklé.Těžištěm Effenbergerovy poetiky není genitivní metafora, nýbrž básnický obraz, který se podobá tomu filmovému. Effenbergerova poezie je zvláštní, svébytná, ale také matoucí a nejednoznačná. Mnohé básně se čtou jako film plynoucí před očima, jiné v sobě mají něco jako "zaklínací" gesto. Berme tedy jeho básně jako filmy, které si můžeme nosit po kapsách. "Kapesní filmy", které představují alternativu k dnešním krátkým videím. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze