Knížka se neakademickým způsobem snaží nálézt odpověď na otázku, co je umění, a zároveň poradit, jak si odnést ze setkání s uměleckým dílem největší možný zážitek.Autor se vymezuje vůči zvyklostem vědeckých pojednání o umění - Michael Třeštík se rozhodl napsat "srozumitelnou knihu o umění pro normální lidi". Píše poutavě, s humorem a osobním zaujetím, bez přílišné úcty k autoritám. V jednotlivých, tematicky vymezených kapitolách se zabývá viděním (jako fyziologickým i psychickým procesem) a související problematikou vnímání uměleckého díla; dle autora je naše cesta k poznání výtvarného umění zablokována klišé a stereotypy. Autor se věnuje podstatě výtvarného zobrazování, zejména dvěma základním pólům výtvarného jazyka - iluzivnímu (realistickému) a konceptuálnímu (schematickému). Zajímá jej symbolická funkce umění, dichomie pojmů obsah a forma či problematika stylu. Knížka je v podstatě návodem, jak se zbavit laické nejistoty a komplexů při setkávání s artefakty z oblasti výtvarného umění. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze