Dvě básnické sbírky osobitého moravského básníka a amatérského přírodovědce Miroslava Fišmeistera pokračují v linii autorovy svébytné poetiky, jež je charakteristickým emblémem jeho tvorby."Vědeckofantastické a jiné básně", jak zní podtitul první sbírky Celníci a námořníci, přinášejí rozmanitou škálu námětů, v nichž autor s nápaditou virtuozitou rozehrává gejzír slovních hrátek či situační komiky ústící až do absurdně vyhrocených point. Je to poezie protikladů, z níž ovšem i jemně zamrazí z představ, které slibují dokonalost, ve skutečnosti ovšem věští zkázu či zmar. Otevírající se kalich růže tak může připomínat vizi budoucího města, nakonec se ovšem z něho vylíhne jen mrtvý brouk. V druhém souboru (See Emily Play 2) se pak v básnických miniaturách odrážejí postřehy o současném světě, ať už naléhavé či tak trochu laskavě jízlivé, vždy však s výstižným obsahem: "Proč mi / zapínání mobilu připomíná / bezmocné dítě?" Zdroj anotace: Národní knihovna ČR