Výpravná a psychologicky vygradovaná sága je současně svědectvím boje mladé ženy za práva a kulturní dědictví sámského lidu, ale také melancholickou milostnou písní o krásách severské přírody.Je zima na sever od polárního kruhu a pár hodin bledého světla je vše, co slunce nabízí. Tohle je Sápmi, země Sámů, původních obyvatel Skandinávie. Devítiletá Elsa je dcerou sámských pastevců. Když se jednoho večera vypraví sama na lyžích k ohradě, aby nakrmila sobí stádo, stane se svědkem toho, jak muž ze sousední vesnice bezcitně popraví její milované tele. Muž jí pohrozí, aby mlčela. Deset let v sobě Elsa nosí tajemství jako temnou tíhu na srdci a mezitím se nenávist a hrozby vůči Sámům stupňují a policie přechází brutální zabíjení zvířat bez povšimnutí. Elsa proto kontaktuje novináře, a tím proti sobě poštve pytláky. Strach, hněv a vina, které v sobě Elsa od dětství potlačovala, se spustí jako lavina ve chvíli, kdy stane tváří v tvář Robertu Isakssonovi, muži, který jí kdysi zabil soba. Jak se Elsa zachová? Nechá se ovládnout emocemi a zmáčkne spoušť? Zdroj anotace: Národní knihovna v Praze