Autor sleduje, jak umění vyjadřuje stav civilizace v okamžiku, kdy se měšťanská třída stala hlavní společenskou silou vývoje a klasicismus zařadila do své politické a sociální ideologie. Srovnává umělecká díla vycházející z racionálního tvarosloví klasicismu a historické události. Objasňuje jak revoluce usměrňovala výtvarný názor, měřítka, témata i ikonografii dobového klasicistního umění (architektura, malířství, sochařství) i estetické aspirace umělců založené na dobových výtvarných názorech, morálních důvodech a revolučních ideách. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz