Smržovy verše jsou většinou psány volným veršem, v němž je položen důraz na práci s jazykem. Autor důsledně odděluje poezii od svých písňových textů: jeho výraz někdy sklouzne až do expresivní polohy, jednotlivá vyjádření v sobě často nesou až příliš složitou strukturu, jež předpokládá znalost orientace v různých náznacích či básnických licencích. Zdá se, že pro autora je nejvlastnější oblast intimních a lyrických reflexí, dokáže však také zachytit náladu a atmosféru různých evropských míst a měst (patrně nejvíce ho v tomto případě ovlivnila Velká Británie), která navštívil. Nejpozitivnějším rysem této sbírky patrně zůstane Smržova snaha zazanamenat pocity hluboké naděje nebo vnitřního očištění, které mnohdy již úzce souvisí nebo dokonce i přecházejí do křesťanských motivů. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU