V 7 kap. vypráví spolupracovník prezidentův o jeho dětství, návštěvě školy, zájmech, době učednické, o létech válečných na frontách, o působení v čs. armádě a o účasti na budování dělnického hnutí a komunistické strany na Slovensku až do r. 1924, kdy v Ostravě soustřeďuje Klement Gottwald kolem sebe avantgardu revolučního bolševického křídla strany. Od mládí sledoval a sám prožíval náš prezident neutěšené sociální postavení českých učňů ve Vídni a dělníků za války i v době poválečné hospodářské krise v novém státě. Hluboké poučení z Velké říjnové revoluce jej přivedlo na správnou cestu. Usilovně pracuje v dělnickém novinářství a tělovýchově, prohlubuje své vzdělání, studuje marx-leninskou literaturu, takže v 28 letech je již člověkem nejen neobyčejného myslitelského a organisátorského talentu, nýbrž i mužem velkého vzdělání a všestranných zkušeností z krvavých dělnických bojů, člověkem, který pak postavil stranu v čelo proletariátu jako uvědomělý revoluční předvoj, který tak zaručil vítězství dělnické třídy a v únoru 1948 odčinil černý rok 1920. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR