Knížečka seznamuje s nejvýznačnějšími náhrobními kameny na hřbitově, počínaje nejstarším náhrobkem Avigdora Karo (zemř. 1439) po osobnosti (zvláště rabíny), 16. století. Letopočty úmrtí jsou uváděny i v hebrejském písmu. V úvodu (na s. 3) se čtenář dozví málo známou okolnost z dějin hřbitova - roku 1903 byl z důvodu rozšíření komunikací vzniklých asanací Josefova hřbitov zmenšen o 1900 m2. Ostatky mrtvých byly vyzdviženy a pietně pohřbeny do hromadného hrobu, jenž prý byl označen hebrejským nápisem (s. 4; nápis nepřepsán, poloha hrobu blíže neurčena). Publikace je vybavena dvěma fotografiemi. Zdroj anotace: NKP