Próza islandské autorky vypráví příběh neteře a tety, které jsou spřízněny nejen příbuzensky, ale též volbou povolání, k němuž se cítily rodově předurčeny jako mnoho žen v jejich rodině.Blíží se Vánoce, na Islandu je denního světla poskrovnu a vládne hrozný nečas. Mladá porodní asistentka Dómhildur bydlí v bytě, který zdědila po svérázné pratetě, rovněž porodní bábě. Zatímco se většina Islanďanů připravuje na nebezpečnou zimní bouři, nalézá Dómhildur ve sklepě krabici od banánů a v ní tři nedokončené rukopisy. Prateta v nich zkoumá tři velká témata – lidskou povahu, světlo a náhodu. Víte, že náhoda byla vynalezena až v roce 1605? A jaká je pravda o světle? A co roste ve tmě jako brambora? Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze