Rozhovor s českou lékařkou, mezi jejíž blízké přátele patřila Olga Havlová a řada dalších osobností z disentu, které mimo jiné ošetřovala v době normalizace a získala přezdívku „lékařka chartistů“.Po listopadové revoluci byla zvolena do zastupitelstva hlavního města Prahy, kde pracovala jako předsedkyně sociální komise. Podílela se na založení Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, jehož úkolem je podporovat neziskové organizace v oblasti zdravotní a sociální, a ředitelkou této nadace byla dvacet let. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze