Centrem vyprávění je osobnost prosté, ale velmi moudré a laskavé venkovské ženy, které si její okolí pro její zkušenosti velice váží. Děj se rozvíjí od babiččina příchodu na Staré Bělidlo, kam za vnuky přijela dožít svůj život, a zachycuje každodenní události v rodině panského kočího a v celém okolí až do chvíle její smrti. Autorka spojuje vyprávění s barvitým líčením lidových zvyků a obyčejů v průběhu roku a s popisem přírodních krás okolní krajiny. Celá kniha je jedinečným obrazem života českého venkova v polovině 19. století. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR