Výběr z veršů, vytvořených mezi rokem 1962 a 1969, reprezentuje autorovo soustředění na antropologické problémy současného světa, který se básníkovi jeví v příznivé i nepříznivé podobě zároveň a představuje vždy "dvě barvyjako v grafice". Šípkovy básně mají ráz racionální úvahy a asociace, jsou transponovány z bezprostřední citové pohnutky už přímo do této roviny. Jejich zřejmým cílem je přehlušit minulost a násilí svou "lidskou písní". Zdroj anotace: NKP