Počet záznamů: 1  

Kapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století

  1. Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    kniha


     Šolcová, Kateřina, 1968- - Autor
    253 stran ; 21 cm
    ISBN 978-80-7465-444-2
      Sousedík, Stanislav, - Autor
    17. století
     politická filozofie  křesťanství a politika  křesťanství a filozofie  teologie a filozofie
     monografie
    SignaturaC 400.302
    Umístění 321 - Politologie. Formy politické organizace, státu
    Kapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Lidická ( volný výběr ) k vypůjčeníC 400.302   

    Údaje o názvuKapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století / Kateřina Šolcová, Stanislav Sousedík
    Záhlaví-jméno Šolcová, Kateřina, 1968- (Autor)
    NakladatelČervený Kostelec : Pavel Mervart, 2020
    Fyz.popis253 stran ; 21 cm
    ISBN978-80-7465-444-2
    Číslo nár. bibl.cnb003310085
    Poznámky o skryté bibliografii a rejstřícíchObsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstřík
    Dal.odpovědnost Sousedík, Stanislav, 1931- (Autor)
    Předmět.hesla 17. století * politická filozofie - Česko - 17. století * křesťanství a politika - Česko - 17. století * křesťanství a filozofie - Česko - 17. století * teologie a filozofie - Česko - 17. století
    Forma, žánr monografie
    Konspekt322 - Politika a náboženství. Vztahy mezi církví a státem
    MDT 32:1 , 322:27-67 , 27-64:1 , 2-1:101 , (048.8)
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Ve volném výběru321 - Politologie. Formy politické organizace, státu
    Druh dok.KNIHY
    Kapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století
    Kniha přináší analýzu některých příspěvků k politické filosofii vzniklých na protestantské a katolické straně v českých zemích v 17. století. První část knihy se zabývá spisy protestantskými z období před rokem 1620, jejichž autoři (Georg Erast Tschernembl, Jan Jesenský) – často přímí účastníci probíhající stavovské revolty – navázali na myšlenky kalvínských monarchomachů a snažili se obhájit odpor proti katolickému vladaři na základě tohoto teoretického východiska. Další významný myslitel – J. A. Komenský se sice na politickou oblast primárně nezaměřoval, nicméně v rámci svého rozsáhlého díla pojednal i některá politická témata, jimiž předznamenal budoucí osvícenecké tendence. V pobělohorské době se v českých zemích působící myslitelé zabývali tehdy v učeneckých kruzích horlivě diskutovanou otázkou, zda lze připustit existenci tzv. filosofického hříchu, tj. prohřešku proti přirozenému zákonu, a to i za předpokladu, že by nebylo Boha. Význam problému spočívá v tom, že připuštěním filosofického hříchu, byly položeny předpoklady k rozvoji pozdějších, již sekularizovaných podob přirozenoprávní teorie. Autoři ukazují, že v Čechách působící učenci, Rodrigo de Arriaga a Jan Caramuel z Lobkovitz se přiklonili k myšlence možnosti filosofického hříchu. Nauka, kterou zastávali, byla však církevními úřady prohlášena r. 1690 za bludnou. Vedle toho věnují autoři v této části pozornost i počátkům teoretické reflexe národností otázky, jak ji lze zachytit na německé straně u pražského františkána Bernharda Sanniga, na české u Bohuslava Balbína. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.