Počet záznamů: 1
Kapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století
Šolcová, Kateřina, 1968- - Autor
253 stran ; 21 cm
ISBN 978-80-7465-444-2
Sousedík, Stanislav, - Autor
17. století
politická filozofie křesťanství a politika křesťanství a filozofie teologie a filozofie
monografieSignatura C 400.302 Umístění 321 - Politologie. Formy politické organizace, státu Údaje o názvu Kapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století / Kateřina Šolcová, Stanislav Sousedík Záhlaví-jméno Šolcová, Kateřina, 1968- (Autor) Nakladatel Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2020 Fyz.popis 253 stran ; 21 cm ISBN 978-80-7465-444-2 Číslo nár. bibl. cnb003310085 Poznámky o skryté bibliografii a rejstřících Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstřík Dal.odpovědnost Sousedík, Stanislav, 1931- (Autor)
Předmět.hesla 17. století * politická filozofie - Česko - 17. století * křesťanství a politika - Česko - 17. století * křesťanství a filozofie - Česko - 17. století * teologie a filozofie - Česko - 17. století Forma, žánr monografie Konspekt 322 - Politika a náboženství. Vztahy mezi církví a státem MDT 32:1 , 322:27-67 , 27-64:1 , 2-1:101 , (048.8) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Ve volném výběru 321 - Politologie. Formy politické organizace, státu Druh dok. KNIHY Kniha přináší analýzu některých příspěvků k politické filosofii vzniklých na protestantské a katolické straně v českých zemích v 17. století. První část knihy se zabývá spisy protestantskými z období před rokem 1620, jejichž autoři (Georg Erast Tschernembl, Jan Jesenský) – často přímí účastníci probíhající stavovské revolty – navázali na myšlenky kalvínských monarchomachů a snažili se obhájit odpor proti katolickému vladaři na základě tohoto teoretického východiska. Další významný myslitel – J. A. Komenský se sice na politickou oblast primárně nezaměřoval, nicméně v rámci svého rozsáhlého díla pojednal i některá politická témata, jimiž předznamenal budoucí osvícenecké tendence. V pobělohorské době se v českých zemích působící myslitelé zabývali tehdy v učeneckých kruzích horlivě diskutovanou otázkou, zda lze připustit existenci tzv. filosofického hříchu, tj. prohřešku proti přirozenému zákonu, a to i za předpokladu, že by nebylo Boha. Význam problému spočívá v tom, že připuštěním filosofického hříchu, byly položeny předpoklady k rozvoji pozdějších, již sekularizovaných podob přirozenoprávní teorie. Autoři ukazují, že v Čechách působící učenci, Rodrigo de Arriaga a Jan Caramuel z Lobkovitz se přiklonili k myšlence možnosti filosofického hříchu. Nauka, kterou zastávali, byla však církevními úřady prohlášena r. 1690 za bludnou. Vedle toho věnují autoři v této části pozornost i počátkům teoretické reflexe národností otázky, jak ji lze zachytit na německé straně u pražského františkána Bernharda Sanniga, na české u Bohuslava Balbína. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBUNačítání…
Počet záznamů: 1