Počet záznamů: 1  

Ikarie XB1


  1. 1 DVD video (83 min.) : zvuk, černobílé ; 12 cm
      Polák, Jindřich, - Režisér - Scénárista   Lem, Stanisław, - Bibliografický předchůdce   Juráček, Pavel, - Scénárista   Štěpánek, Zdeněk, - Herec   Lukavský, Radovan, - Herec   Medřická, Dana, - Herec
    2011-2020
     kosmické lety  androidi  vesmír
    sci-fi
     DVD  hrané filmy  vědecko-fantastické filmy  filmová dramata  dobrodružné filmy
    SignaturaHDVD 2.339
    Ikarie XB1
    PobočkaKde najdu?InfoSignatura
    Lidická ( hudební )k vypůjčeníHDVD 2.339   

    Údaje o názvuIkarie XB1 = Icarius XB1 / režie Jindřich Polák ; námět a scénář Pavel Juráček, Jindřich Polák
    NakladatelPraha : Filmexport Home Video s.r.o., [2011]
    Copyright℗2011
    PoznámkyNázev z titulní obrazovky. Jindřich Polák a Pavel Juráček se v příběhu volně inspirovali románem "K Mrakům Magellanovým" polského spisovatele Stanisława Lema. ©Národní filmový archiv
    Další poznámkaFilm vyroben v roce 1963 ve Filmovém studiu Barrandov
    Částečný obsahBonusy: Slovo historika -- Fotografie -- Biografie a filmografie -- Soudobá dokumentace -- Soudobá dokumentace na DVD-ROM -- Film o filmu -- Festivaly a ocenění -- Ukázka americké verze filmu
    Poznámky k uživatelskému určeníPřístupné bez omezení
    Jazyková pozn.V českém znění; titulky české a anglické pro neslyšící
    Dal.odpovědnost Polák, Jindřich, 1925-2003 (Režisér) (Scénárista)
    Lem, Stanisław, 1921-2006 (Bibliografický předchůdce)
    Juráček, Pavel, 1935-1989 (Scénárista)
    Štěpánek, Zdeněk, 1896-1968 (Herec)
    Lukavský, Radovan, 1919-2008 (Herec)
    Medřická, Dana, 1920-1983 (Herec)
    Předmět.heslasci-fi
    Předmět.hesla 2011-2020 * kosmické lety * androidi * vesmír
    Forma, žánr DVD * hrané filmy * vědecko-fantastické filmy * filmová dramata * dobrodružné filmy
    Konspekt791 - Film. Cirkus. Lidová zábava
    MDT 524.8 , 007.52:611/612 , 629.78.07 , (084.122)791.221.8:82-311.9 , (084.122)791.221.5 , (084.122)791.221/.228
    Země vyd.Česko
    Jazyk dok.čeština
    Druh dok.Videozáznamy
    Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších a nejznámějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava, omrzelost a ponorková nemoc, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila neznámá kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat neobvyklá únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů. Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, poměrně sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy tehdejšího českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU
    Loading...
Počet záznamů: 1