Pojem kvalita života je dnes běžnou součástí laického i politickéhoslovníku. Jde ale také o sousloví, které si v posledním období přisvojila řadavědních disciplín a také o pojem, který je spojován s nejrůznějšími přívlastky –lze říci, že jde o pojem relativně nový, pojem interdisciplinární amultidimenzionální, ale také o pojem velmi kontroverzní a poměrně těžkouchopitelný. Výzkumy kvality života se dostaly do povědomí širší odbornéveřejnosti jako relativně nové téma přibližně až kolem roku 1960 (POTŮČEK etal., 2002), nicméně zájem o studium tohoto fenoménu by bylo možné sledovat jižmnohem dříve. Hlavním impulsem k výzkumu kvality života bylo jak značnémateriální bohatství nejvyspělejších zemí západní Evropy a USA, tak i výrazná av podstatě asi nevratná změna v hodnotových orientacích a šíření konzumníhozpůsobu života obyvatel těchto zemí. Tento trend byl nejintenzivnějipozorovatelný ve druhé polovině 60. let, kdy se do produktivního i plodivéhověku dostávala poválečná generace osob vyrůstající v nových podmínkách světarozděleného ideologicky, politicky, hospodářsky, vojensky a posléze idemograficky. Zviditelnění tohoto tématu v současném období je příznačné propostmoderní, resp. postindustriální společnost, která s sebou přináší jak radikálnízměny ve struktuře zaměstnanosti (přesun zaměstnanosti do terciéru a kvartéru),tak především vyšší životní standard, důraz na duševní práci a kreativitu, relativnínárůst volného času při celkovém zrychlení životního tempa, změnupreferovaných hodnot, celkový nárůst tolerance, individualizace, demokratizacea pluralizace ve všech sférách sociálního života a v neposlední řadě i nárůstprostorové a sociální mobility. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz